Dne 30. dubna 2014 měli studenti Evropské obchodní akademie možnost navštívit Senát Parlamentu České republiky. Akce se konala pod záštitou Ing. Jaroslava Sykáčka. Exkurze se zúčastnila třída 3. A.

„ Ze 30 lidí se nás sešlo na hlavním nádraží v Děčíně 24, což je u nás ohromující počet. V dopoledních hodinách odjíždíme rychlíkem do Prahy. Za necelé 2 hodiny přijíždíme na hlavní nádraží. Všude plno lidí, všichni někam spěchají.“ (Pavla Bulvová)

„Vyrážíme na metro - linku C. … Když jsme konečně vystoupili z nacpaného metra na Malé Straně, šli jsme úzkými uličkami k Valdštejnskému paláci, kde sídlí Senát Parlamentu ČR.“ (Andrea Petrážová)

„Tam už na nás čekala paní, která nás měla provázet. Dostali jsme se do haly, která mi připomínala odbavování na letišti. Museli jsme si sundat veškerá příruční zavazadla a projít bránou, aby se ukázalo, zda u sebe nemáme nějaké zbraně nebo nože.“ (Klára Hodboďová)

„Po prohlídce jsme šli do největší místnosti v celé budově. Paní průvodkyně vyprávěla o historii a vzniku budovy. Na stropech byly překrásné malby.“ (Nikola Lešková)

„Z Velkého sálu je výhled na Pražský hrad i do Valdštejnské zahrady. Po zhlédnutí krásných maleb a starého nábytku jsme se doslali do samého nitra Senátu. Tam, kde senátoři rozhodují…“ (Marie Káchová)

„V polovině akce se nás ujal senátor za děčínský volební obvod pan Ing. Jaroslav Sykáček a zlehka nás uvedl do systému práce Senátu.“ (Martin Balvín)

„Pan senátor nám dovolil sednout si na místa senátorů a vše si vyzkoušet. Na závěr prohlídky si nás vzal do jednací místnosti, kde pro nás bylo připraveno občerstvení.“ (Lucie Husáková)

„Senátor Sykáček s námi diskutoval a odpovídal na naše dotazy např. na plat senátorů, vozy, kterými jezdí aj.“ (Karel Perl)

„Pan senátor byl velmi milý a otevřeně odpovídal na všechny naše dotazy. Byla to exkurze, která mě opravdu velmi zaujala a moc se mi líbila.“ (Lucie Husáková)

„Bylo mi ctí se s takovým člověkem setkat. S exkurzí jsem víc než spokojen.“ (Karel Perl)

„Žáci si odnesli užitečné informace a někteří z nás už vědí, čím by se chtěli stát po dovršení 40 let.“ (Kateřina Koštířová)

- lc -